Holter je mezi laickou veřejností stále velkou neznámou. Téměř všichni dospělí lidé znají klasické EKG, kterým jim obvodní lékař, případně odborník (internista či kardiolog) jednou za čas vyšetří srdeční aktivitu. EKG ale zaznamenává elektrickou aktivitu srdce jenom krátkou dobu a v klidovém režimu. Pacient je vleže, nehýbe se – za tak krátkou dobu a v takovém stavu tak nemusí elektrokardiogram problémy se srdcem vůbec zaznamenat.
Pokud si pacient stěžuje na problémy se srdcem, například vnímá občasnou srdeční arytmii, a na EKG není nic vidět, je možné, že specialista přistoupí k diagnostice pomocí Holteru. Laicky řečeno je Holter malé EKG v podobě nenápadné krabičky a elektrod, které na sobě nosí člověk přichycené bez přestávky jeden až dva dny, někdy dokonce jeden až dva týdny. Díky tomu má pak lékař mnohem přesnější obraz o chování srdce při různých úkonech, například i v zátěžových situacích, a v různých fázích dne.
Historie Holteru
Arytmický neboli lékařský Holter má původ už ve 40. letech 20. století. Pochází z dílny amerického biofyzika Normana Jefferise Holtera (1914 - 1983). První zkouška přístroje provedl v roce 1947. Vědec sám nesl přístroj na zádech a přitom jel na stacionárním rotopedu. První přístroj byl sice těžký a objemný, ale i tak šlo o převratný vynález.
Na zmenšení přístroje však Holter i nadále pracoval a v roce 1963 prodal všechny práva na Holterův monitor srdce společnosti Del Mar, která přístroj nadále vylepšovala. Díky tomu je tak dnes Holter už jen malou krabičkou a člověk jej může bez problémů nosit na těle i několik dní.
Jak probíhá vyšetření Holterem?
Vyšetření klasickým Holterem je naprosto neinvazivní. Pacient přijde za odborníkem, který mu přístroj nasadí a elektrody umístí tak, aby co nejlépe zaznamenávaly srdeční aktivitu. Pacient pak odejde domů a měl by celou domu monitorování dělat to samé, co dělá každý den – pracovat, cvičit, běhat, hrát si s dětmi... .
Od doktora ale ještě dostane deníček, kam si musí zaznamenávat, co právě dělá, případně, jak se cítí a co dělal v momentě, kdy měl pocit, že došlo k srdeční arytmii. Jediným omezením při monitorování srdce Holterem je koupání a sprchování, aby nedošlo ke zničení přístroje a ke ztrátě dat.
Po stanovené době, může to být už jednom, dvou, třech nebo i sedmi dnech (moderní přístroje vydrží dokonce i dva týdny), přijde pacient s EKG Holterem opět k lékaři. Odborník přístroj sundá, záznam srdeční aktivity přehraje do počítače a vyhodnotí ho. Může tak zjistit případné poruchy srdečního rytmu a jiné patologie. Ze záznamu může vyčíst, co přesně se srdcem děje, a podle toho nasadit potřebnou léčbu.
Jaké vlastnosti by měl mít kvalitní Holter?
Holtery musí být velmi kvalitní, certifikované přístroje, aby vydrželi celodenní i několikadenní nošení na těle. V případě Holteru je důležitá:
- velikost paměti,
- výdrž baterie,
- odolnost,
- počet kanálů signálu EKG (například přístroj EC-12H Holter Recorder je schopný zaznamenat až 12 kanálů),
- jednoduchý přenos dat do počítače (lepší přístroje mají i bluetooth či optický USB kabel), přehledný záznam, případně i speciální software na jeho vyhodnocení (například přístroj Meditech Cardio Mera disponuje i softwarovým produktem Cardio Vision, který usnadňuje vyhodnocení i nastavení Holteru),
- rozhoduje také jednoduché ovládání.
Jaké jsou typy holterů?
Klasický EKG holter
Klasický EKG Holter pořizuje záznam po celou dobu, co jej má člověk připojený na svém těle. Paměťová karta tedy musí být dostatečně velká pro danou aktivitu. Některé přístroje jsou tak schopné zaznamenat jeden a více dní srdeční aktivity, jiné jeden až dva týdny – záleží na přístroji.
Existují však i přístroje podobné Holterům, které zaznamenávají aktivitu srdce jen v případě patologií, tedy například při arytmií. Jde o epizodní záznamníky a pacient je díky občasnému zaznamenávání může mít na sobě mnohem déle. Ve chvíli, kdy má pacient potíže, sám zmáčkne na přístroji tlačítko (některé přístroje patologie zaznamenají samy) a ten uloží záznam srdeční aktivity do paměti přístroje. U některých přístrojů je pacient může přes mobil poslat rovnou lékaři na vyhodnocení.
Tlakový holter
U lékaře se také můžete setkat s pojmem tlakový Holter. Jak už název napovídá tento přístroj nezaznamenává srdeční aktivitu ale krevní tlak. Princip je stejný jako u EKG Holteru – vysoký tlak naměřený v ordinaci nemusí hned vypovídat o tom, že má člověk hypertenzi, tedy vysoký tlak. Tlakový Holter, jako je například i zařízení Contec ABPM-50, tak zaznamenává krevní tlak v průběhu celého dne během běžných aktivit pacienta a během spánku. Hodnoty jsou zprůměrovány a lékař nakonec může vyhodnotit, zda má člověk vysoký krevní tlak a zda je nutné přistoupit k léčbě hypertenze. Přístroj samozřejmě dokáže zjistit i nebezpečný pokles tlaku, který naopak může svědčit o hypotenzi.
Kombinované přístroje
V některých případech musí lékař přistoupit, jak k monitorování srdeční aktivity, tak k zaznamenávání krevního tlaku. V dnešní době tak už existují sofistikované kombinované Holtery, které dokáží sledovat obě hodnoty najednou. Například přístroj Meditech Card (X)plore je schopen zhotovit až 3 kanálové EKG a kompletní záznam krevního tlaku. Vydrží až 51 hodin, data se ukládají na SD kartu bez komprimace. Je možné jej nastavit podle pacienta a přístroj dokonce sám rozpozná srdeční příhodu nebo automaticky kontroluje výdrž baterie.
Existují však i takové přístroje, které kombinují tlakový holter s pulzním oxymetrem. Měří tak nejen krevní tlak ale i saturaci kyslíku v krvi během delšího časového úseku. Takovýmto speciálním přístrojem je například Contec ABPM 50–Blue, který je vybaven velkokapacitní pamětí a obě funkce vydrží nepřetržitě sledovat až 24 hodin.
Budoucnost Holterů
Už v současné době se ve světě objevují nové typy Holterů, které vydrží déle aktivní, jsou voděodolné, bezdrátové. Už i v České republice se používají implantabilní přístroje, které se zavádí pod kůži. Jde tedy už o invazivní vyšetření. Pro pacienta ale není nijak nepříjemné a hlavně je schopné monitorovat srdeční aktivitu v průběhu několika měsíců. Lékař pak přijde i na zcela nepatrné odchylky v činnosti srdce, které by do budoucna mohly člověka ohrožovat na životě.