Jaký tep je nebezpečný? Přehled ideálního tepu a tlaku podle věku

Jaký je rozdíl mezi tepem a tlakem?

Tep a krevní tlak jsou dva odlišné, ale související ukazatele zdraví srdce. Tep, nebo puls, je počet úderů srdce za minutu – frekvence, jakou srdce bije.

Krevní tlak naopak odráží sílu, kterou krev působí na stěny cév během proudění v organismu. To znamená, že zatímco tep signalizuje, jak často srdce bije, tlak ukazuje, jakou silou proudí krev cévami.

Tep a tlak jsou propojené, ale nemusí se vždy měnit současně. Tep může růst bez výrazného zvýšení tlaku, například při cvičení, a naopak tlak může být vysoký i při normálním nebo nízkém tepu.

Co je tep srdce a proč je důležitý?

Tepová frekvence (puls) představuje počet úderů srdce za jednu minutu. Hovoří o tom, nakolik intenzivně srdce pracuje, a může naznačovat celkovou kondici organismu, stresové zatížení či přítomnost zdravotních komplikací.

Jaký je ideální tep v klidu?

Za zdravý tep v klidu se obecně považují následující hodnoty:

Běžné metody měření tepu

Manuální měření
Položte tři prsty na zápěstí nebo krční tepnu, počítejte údery 15 sekund a výsledek vynásobte čtyřmi.

Elektronické a optické přístroje
Hrudní pásy snímají elektrické výboje srdce, optické senzory sledují průtok krve – běžné jsou například v chytrých hodinkách a fitness náramcích.

Pulzní oxymetrie
Pulzní oxymetrie měří tep a zároveň saturaci krve kyslíkem pomocí světelné absorpce na prstu nebo uchu. Jde o neinvazivní a rychlou metodu, která se používá ve zdravotnictví i doma.

Poznámka: Nezapomínejte, že puls se přirozeně mění podle aktivity, denního rytmu, hydratace, hormonů i emocí.

Chci svůj vlastní pulzoximetr

Kdy je vysoký nebo nízký tep varovným signálem?

1. Nebezpečně vysoký tep (tachykardie)

Nebezpečně vysoký tep, známý také jako tachykardie, je stav, kdy srdeční tep v klidu přesáhne 100 úderů za minutu. Může být fyziologický, například při stresu nebo fyzické aktivitě, ale také patologický, tedy znamenající zdravotní problém, který je třeba řešit.

Nejčastější příznaky tachykardie jsou:

• bušení srdce (palpitace),
• bolest na hrudi,
• dušnost,
• závratě, mdloby,
• pocit slabosti a zvýšené únavy.

Pokud tachykardie trvá déle nebo je doprovázena bolestí na hrudi, ztrátou vědomí či dýchacími potížemi, je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Lékař následně může doporučit vyšetření EKG, které pomáhá zjistit přesnou příčinu srdeční arytmie.

Za rizikový stav se považuje:

• nad 100 úderů/min. v klidu – u dospělých, pokud se opakuje nebo přetrvává,
• nad 130 – 140 úderů/min. bez fyzické námahy – signál k okamžitému vyšetření,
• náhlé zvýšení tepu doprovázené bolestí na hrudi, závratěmi či dušností.

2. Nebezpečně nízký tep (bradykardie)

Nebezpečně nízký tep, odborně bradykardie, nastává, když srdeční frekvence v klidu klesne pod 60 úderů za minutu u dospělých, což může vést k nedostatečnému prokrvení těla.

U sportovců může být nižší puls (pod 60, dokonce 40 – 50) fyziologický a neškodný, ale u běžných lidí signalizuje problém.

Příznaky bradykardie jsou:

• únava, slabost,
• závratě,
• dušnost,
• modrá barva kůže,
• mdloby nebo ztráta vědomí.

Zdroj: Freepik.com

Jak se mění tep při zátěži?

Při fyzické zátěži se puls zvyšuje, aby zajistil dostatečný přísun kyslíka a živin do svalů, přičemž intenzita nárůstu závisí na typu aktivity, vaší kondici a věku. U netrénovaných lidí stoupá tep srdce rychle a vysoko, zatímco u trénovaných se zvyšuje pomaleji a efektivněji díky většímu tepovému objemu srdce.

Při fyzické aktivitě může stoupnout až na 140 – 180 úderů/min., a to hlavně v závislosti na věku a kondici. Pro orientaci se používá maximální tep, který si můžete přibližně vypočítat:

Maximální tep = 220 – váš věk

Zóny tepu při zátěži

• Regenerační zóna (50 – 60 % maxima): Lehká aktivita, zlepšuje krevní oběh, vhodná pro začátečníky.
• Aerobní zóna (70 – 80 % maxima): Střední zátěž, posiluje srdce, plíce a vytrvalost.
• Anaerobní zóna (85 – 90 % maxima): Vysoká intenzita a zlepšuje schopnost těla produkovat energii bez dostatečného přísunu kyslíka.

Co je krevní tlak?

Krevní tlak je síla, kterou krev v krevním oběhu vyvíjí tlak na stěny cév. Měří se jako dvě hodnoty – systolický tlak (vyšší číslo), který představuje tlak během srdečního stahu, když srdce pumpuje krev do tepen, a diastolický tlak (nižší číslo), což je tlak v cévách během relaxace srdce mezi údery.

Krevní tlak se udává v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg), například 120/80 mmHg, a je klíčovým ukazatelem zdraví kardiovaskulárního systému.

Srdce pumpuje krev do tepen 60- až 100krát za minutu, čímž zajišťuje přísun kyslíka a živin do celého těla. Krevní tlak tak odráží funkční zátěž srdce a stav cévního systému.

Ideální tlak podle věku

Ideální krevní tlak se liší podle věku a pohybuje se kolem optimální hodnoty 120/80 mmHg u zdravých dospělých, přičemž systolický mírně stoupá s věkem kvůli tuhnutí cév. Hodnoty nad 140/90 mmHg signalizují vysoký tlak, pod 90/60 mmHg zase nízký.

Optimální hodnoty tlaku podle věku

Jak se mění tlak s věkem?

Krevní tlak se s přibývajícím věkem mění tak, že systolický (horní číslice) obvykle postupně stoupá v důsledku tuhnutí a snížené pružnosti tepen, zatímco diastolický (spodní číslice) může po padesátce mírně klesat.

Změny tlaku v souvislosti s věkem jsou ovlivňovány nejen samotným stárnutím cév, ale také faktory jako životní styl, genetika, obezita a přítomnost chronických chorob.

Kdy je krevní tlak nebezpečný?

1. Nebezpečně vysoký tlak

Nebezpečně vysoký krevní tlak (hypertenze) nastává, když hodnoty dlouhodobě přesahují 140/90 mmHg, což zvyšuje riziko poškození cév, srdce, mozku a ledvin.

K kritické hypertenzní krizi dochází při systolickém tlaku nad 180 mmHg nebo diastolickém nad 120 mmHg a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc kvůli riziku mozkové příhody, infarktu či selhání orgánů.

Hlavní příznaky vysokého tlaku:

• silná bolest hlavy,
• závratě,
• nevolnost,
• mdloby,
• hučení v uších nebo dvojité/zastřené vidění,
• bušení srdce,
• bolest na hrudi,
• dušnost.

2. Nebezpečně nízký tlak

Nebezpečně nízký krevní tlak (hypotenze) je obvykle definován jako hodnoty pod 90/60 mmHg, zejména pokud jsou doprovázeny nepříjemnými nebo závažnými příznaky.

Příznaky nebezpečně nízkého tlaku:

• závratě,
• točení hlavy,
• problémy se zrakem (rozmazané nebo tmavé vidění),
• slabost, únava, nevolnost,
• studená, vlhká nebo bledá pokožka,
• chvění těla nebo zimnice.

Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se příznaky zhoršují, opakují nebo jsou doprovázeny bolestí na hrudi, dušností či náhlým oslabením, protože nízký krevní tlak může vést k nedostatečnému prokrvení mozku a životně důležitých orgánů.

Nízký tlak je častější u starších lidí a může být způsoben dehydratací, léky, onemocněními srdce nebo endokrinními poruchami, proto je důležité jeho sledování a případná léčba.

3 praktické tipy, jak správně monitorovat tep a krevní tlak doma

1. Připravte se v klidu

Ideální je měřit tlak a tep ráno před jídlem nebo večer. Před měřením si sedněte a odpočiňte alespoň 5 minut. Seďte s opřenými zády, nohama na zemi a bez křížení. Vyhněte se kávě, cvičení nebo rozhovorům – vaše tělo potřebuje chvíli ticha, aby hodnoty byly přesné.

2. Zvolte správnou polohu ruky

Při měření tlakoměrem ruku odhalte a položte na stůl v úrovni srdce, předloktí je volně podepřené. Manžetu nasaďte 1 – 2 cm nad loketní ohyb – ani příliš volně, ani příliš těsně.

3. Používejte kvalitní a spolehlivý tlakoměr

Nejpřesnější jsou tlakoměry na paži, ideálně s ukládáním dat (např. přes aplikaci) – během měření se nehýbejte a nemluvte.

Co ovlivňuje tep i tlak?

Tep a krevní tlak ovlivňuje mnoho faktorů včetně fyzické aktivity, emocionálního stavu, hormonálních změn a životního stylu. Mezi ty hlavní patří:

• Fyzická aktivita – při cvičení nebo námaze srdce bije rychleji a tlak mírně stoupá, aby se do svalů dostal potřebný přísun kyslíka a živin. Například běh nebo intenzivní trénink mohou puls zvýšit i o desítky úderů za minutu.
• Stres a emocionální stavy – silný stres, úzkost nebo strach aktivují nervový systém, což vede ke zrychlení srdečního tepu a dočasnému zvýšení krevního tlaku. Dlouhodobý stres může být příčinou chronických problémů srdce a cév.
• Hormonální faktory – hormony jako adrenalin, noradrenalin nebo zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy zrychlují tep a zvyšují tlak.
• Hydratace – nedostatek tekutin většinou způsobuje zahuštění krve, kvůli čemuž srdce musí více pumpovat – to zvyšuje puls i tlak.
• Léky a zdravotní stavy – některé léky (např. kortikosteroidy, stimulanty, některá antidepresiva) zvyknou zvyšovat tep nebo tlak. Kardiovaskulární hodnoty jsou rovněž ovlivňovány i chorobami srdce, anémií, endokrinními poruchami nebo ledvinovými problémy.
• Věk a pohlaví – s rostoucím věkem cévy ztrácejí pružnost, což zvyšuje tlak v nich.

Jak zlepšit srdeční zdraví?

Zdroj: Generativní AI

Pravidelná fyzická aktivita

Pravidelná fyzická aktivita, jako chůze, běh, cyklistika nebo plavání, zlepšuje kondici srdce, snižuje krevní tlak a pomáhá udržovat optimální tělesnou hmotnost.

Zdravá strava

Strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty a zdravé tuky, jako olivový olej či ryby, s nízkým obsahem soli a cukru, pomáhá chránit tepny, upravuje hladinu cholesterolu a podporuje stabilní krevní tlak.

Kontrola stresu a kvalitní spánek

Kontrola stresu a dostatečný spánek jsou důležité pro zdraví srdce. Praktiky jako meditace, dechová cvičení nebo jednoduché relaxační techniky pomáhají regulovat puls a krevní tlak, čímž chrání srdce před škodlivými vlivy.

Zdravý životní styl

Zdravý životní styl zahrnuje nekouření, omezení alkoholu a pravidelné sledování krevního tlaku a tepu, což pomáhá udržovat srdce v dobré kondici.