Existuje velké množství poruch zraku. Za jejich vznikem stojí hned několik faktorů – genetická predispozice, věk, různé nemoci, jako cukrovka, a často také životní styl. Například krátkozrakost postihuje až 30 procent populace a postižených prudce přibývá. Vzhledem k tomu začíná být péče o oči a prevence vzniku očních vad důležitou témou. V Evropě je podle ECV (European Coalition for Vision) až 25 milionů lidí s očními vadami. Ale předpokládá se, že až 70 milionů lidí má začínající problémy s očima, o kterých ještě nevědí, a až 8,5 milionům lidí hrozí totální slepota. Přitom řada očních vad a onemocnění, která jsou zachycena včas, může být úspěšně léčena.
Problémem dnešního světa je změna životního stylu a také to, že lidé nemají potřebu chodit na prohlídky k oftalmologovi. Preventivní prohlídky u očaře nejsou v Česku nijak stanovné. Zatím se provádí jenom rychlé vyšetření zraku na preventivní prohlídce u všeobecného lékaře, na kterou by měl dospělý člověk chodit každé dva roky. Na toto všeobecné vyšetření však řada lidí také nechodí.
Poruchy zraku mohou vést až k depresím
Podobně jako při ostatních zdravotních problémech, také v případě očí, jdou lidé k oftalmologovi, až když už mají velké potíže. Neléčené oční vady nebo onemocnění oka mohou mít za následek až ztrátu zraku, v lepších případech bolesti hlavy nebo zad, únavu, zhoršené soustředění. Americké akademie pro oftalmologii dokonce uvádí, že lidé s poruchami zraku mají větší sklon k chronickým onemocněním, nehodám, v nejhorších případech k sociálnímu vyloučení nebo depresím. Přitom řada očních vad jde léčit, pokud se zachytí včas, nebo je lze napravit různými korekčními pomůckami, jako jsou brýle, kontaktní čočky. Jindy pomůže chirurgický zákrok nebo laserová operace očí.
Krátkozrakost – myopie
Krátkozrakost je nejčastější oční vadou na světě. Tato vada postihuje podle WHO až 30 procent světové populace, přičemž počet pacientů stále roste. Myopie, jak se tato choroba odborně nazývá, vzniká obvykle v mladém věku. Po ukončení růstu, tedy mezi 20 a 25 rokem, se tato refrakční vada většinou ustálí.
Tato refrakční vada se projevuje neostrým nebo zamlženým viděním do větších vzdáleností. Může za to většinou takzvané delší oko, které může být dědičné. V dnešní době však krátkozrakost zhoršuje také moderní způsob života, který oko příliš namáhá. Neustále koukání do obrazovek televize, počítače nebo mobilu lidské oko doslova ničí. Krátkozrakost je refrakční vadou, která se vyjadřujeme v minusových dioptriích:
- nízká/jednoduchá krátkozrakost – do -3 dioptrií,
- střední/mírná krátkozrakost – od -3,25 až do -6,5 dioptrií,
- těžká myopie – nad -6,75 dioptrií,
- středně těžká – zastaví se většinou po dvacátém roku života,
- progresivní – zhoršuje se každý rok, většinou až do 30 roku života.
Výška refrakční vady se zjišťuje také pomocí autorefrakto-keratometrů. Ty dokáží zjistit nejen refrakční vadu, ale také astigmatismus nebo cizí tělísko v oku či šedý zákal. Po zjištění výšky refrakce následuje její korekce. Existuje několik způsobů, jak krátkozrakost korigovat. Tradiční cestou je použití brýlí. Na korekci krátkozrakosti se používají rozptylová skla, díky kterým paprsky dopadnou na sítnici. To má za následek ostrý obraz. Na stejném principu fungují i kontaktní čočky. Ty jsou však praktičtější a méně omezující, zejména při sportech. Ani brýle ani čočky však problém neodstraní, jen ho eliminují. Pro úplné odstranění problému je třeba absolvovat laserovou operaci očí.
Dalekozrakost – hypermetropia (hyperopia)
Lidé si často mýlí krátkozrakost s dalekozrakostí. Nedokáží určit, která vada je která. Při dalekozrakosti člověk vidí dobře do dálky, ale má problém zaostřit na blízké předměty nebo na čtení. Vzhledem k tomu, že se naše oko vyvíjí ještě po narození, rodí se s dalekozrakostí vlastně každý. Při hypermetropii je narozdíl od krátkozrakosti oko příliš malé, a tak se paprsky procházející rohovkou setkávají až za čočkou. Dalekozrakost se vyjadřuje v plusových dioptriích:
- lehká dalekozrakost – od +0,25 až do +3 dioptrií,
- střední dalekozrakost – od +3,25 až do +6 dioptrií,
- vysoká dalekozrakost – od +6,25 až do +9 dioptrií,
- těžká vada – od +9,25 dioptrií (postižení vidí špatně také vzdálené předměty).
Vada může být doprovázena dalšími poruchami zraku, jako je tupozrakost nebo strabismus. Při přehlížení problémů může dojít k bolestem hlavy nebo očí, zamlžování zraku, někdy také zánětům očních víček. Proto je důležité zajít k oftalmologovi a zajistit si vhodnou korekční pomůcku v podobě brýlí nebo kontaktních čoček. Řešením může být, stejně jako v případě krátkozrakosti, laserová operace očí.
Šedý zákal - katarakt
Podle informací WHO je šedý zákal nejčastější příčinou ztráty zraku u lidí, a to na celém světě. Jde o onemocnění, které postihuje hlavně starší osoby ve věku nad 75 let. Při kataraktu dochází k zakalení oční čočky. Následkem toho vidí postižení rozmazaně nebo jako by přes záclonu. V nejhorších případech může dojít ke ztrátě zraku. K jeho odhalení tak může pomoci vyšetření štěrbinovou lampou, která dokáže vyšetřit přední část oka, mimo jiné také čočku.
Léčba není možná, jediným řešením šedého zákalu je operace, které se starší lidé často bojí. Přitom jde ve většině případech o velmi jednoduchý, krátký zákrok, který většinou probíhá bez použití celkové anestezie. Zakalená lidská čočka je při operaci nehrazená speciálně vyrobenou umělou variantou, díky které se může člověk zbavit také různých refrakčních vad.
Zelený zákal - glaukom
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo v roce 2017 přibližně 351 tisíc pacientů s glaukomem. Od roku 2012 tak jejich počet vzrostl o více než deset tisíc. Postižení se většinou také objevuje u starších osob, ale může postihnout také děti a dorost. Příčina glaukomu není známá. Stejně jako katarakt, také glaukom může skončit slepotou. Pokud se ale objeví a diagnostikuje včas, je možné postup onemocnění oddálit a zmírnit.
V případě glaukomu je postihnut zrakový nerv, který přenáší informace z oka do mozku. Ze začátku však může onemocnění probíhat bez příznaků. Právě proto je důležité dodržovat pravidelné preventivní prohlídky a v případě sebemenších očních problémů navštívit oftalmologa. Ten může začátek onemocnění zachytit například také díky obyčejné přímé oftalmoskopii ještě v době, kdy je možné onemocnění léčbou zmírnit nebo oddálit komplikace s ním spojené. Přímé světlo a několikanásobné zvětšení díky oftalmoskopu může odhalit nepříznivé změny na zrakovém nervu.
Onemocnění se může projevit jen drobnými výpadky v zorném poli, postupně může dojít ke ztrátě periferního vidění. Léčba zahrnuje většinou oční kapky, někdy tabletky, v horších případech se může přistoupit k operaci, někdy také k laserové.
Tupozrakost - amblyopia
Přibližně tři procenta populace postihuje tupozrakost, neboli amblyopie. Jde o funkční vadu, při které je většinou jedno oko postižené snížením zrakové ostrosti. I když to ovlivňuje celkové vidění, někteří lidé si dlouhou dobu neuvědomí, že mají nějaký problém. Postižený špatně vnímá hloubku nebo nevidí trojrozměrné. Jde o vadu, která vzniká už v dětství. Stojí za ní strabismus (šilhání), případně velký rozdíl mezi refrakčními chybami obou očí. Na základě těchto problémů pak přestane mozek jedno z očí používat.
Lékaři by především měli věnovat pozornost dětem, jejichž rodiče trpí různými zrakovými vadami nebo samotnou tupozrakostí. Amblyopii jde totiž léčit nebo jí můžeme předcházet. V dětském věku se využívá především okluzní léčba. Děti tak nosí na zdravém oku takzvaný okluzor, aby si procvičovali tupozraké oko. Po dvanáctém roku života však tato léčba už nemá téměř žádný význam. Moderní medicína se však shoduje na tom, že také v dospělosti je do určité míry možné tupozrakost zlepšovat pomocí různých cvičení, ale výsledky nejsou tak výrazné jako v případě dětí.
Toto je jen malý výčet vad a onemocnění oka. Současná medicína se také často potýká se strabismem, stárnutím oka, změnami na oku pod vlivem cukrovky a dalšími problémy. Téměř všechny vady a onemocnění lze zachytit, zmírnit nebo vyléčit díky včasné diagnostice. Proto je důležité, aby se zvýšila informovanost o různých očních vadách a o jejich příznacích. Odborník pak může díky pravidelným prohlídkám a prostřednictvím kvalitních oftalmologických přístrojů včas vadu nebo onemocnění odhalit a navrhnout správnou korekci nebo léčbu.