EKG vyšetření: Jak probíhá a co odhalí?

08. Dec 2022
Doba čtení 7 mins
Novinky
EKG je nenáročné a bezbolestné vyšetření. Je založeno na snímání elektrických potenciálů, které generuje srdce při své činnosti. Umožňuje lékaři diagnostikovat různá onemocnění srdce, například poruchy srdečního rytmu – arytmie, zda odhalí začínající nebo probíhající infarkt myokardu.
ekg krivky výsledok

Kdy se provádí EKG vyšetření?

EKG srdce se provádí při podezření na různé nemoci nebo jen na celkovou prevenci zdraví. Pokud pacient pociťuje některé z těchto příznaků, jako například bušení srdce, bolest nebo tlak v hrudníku, potíže s dýcháním či slabost je vhodný pro EKG vyšetření. Přístroj EKG v ambulanci všeobecného lékaře je pro pacienta velkou výhodou. Při zdravotních potížích tak nemusí navštěvovat dalšího specialistu. 

Včasná diagnostika infarktu myokardu či jiných srdečních chorob také pacientovi často zachrání život. EKG vyšetření je také běžnou součástí preventivních prohlídek pacientů nad 40 let. Chcete-li se dozvědět více o tom, jak funguje EKG přístroj a co jednotlivé EKG křivky znamenají, přečtěte si náš blog.

Jak se provádí EKG a jak probíhá vyšetření?

Pokud jde o standardní EKG přístroj, lékař připevní na tělo pacienta 10 elektrod. Ty generují 12 svodů, které snímají srdce z různých stran. Proto například první vlna označená písmenem P, která zachycuje depolarizaci síní je hodnocena zejména ve svodech II a V1, neboť ji snímá z nejlepšího úhlu. 

Končetinové elektrody se zacviknou na zápěstí a kotníky. Černá elektroda připevněná na pravé noze zase slouží k uzemnění. Zbývajících 6 elektrod je umístěno na hrudník. Lékař musí hrudní elektrody dát na správné místo, jinak měření nebude přesné. Pacient by měl během celého vyšetření ležet ve vodorovné poloze v klidu. Někdy se může stát, že lékař vyzve pacienta, aby na chvíli nedýchal. Během vyšetření by také neměl mluvit. Celé měření by nemělo trvat déle než 10 až 15 minut.

zvody na končetinách

EKG přístroj měří elektrickou aktivitu myokardu (srdeční svaloviny). Ta vzniká při depolarizici a repolarizaci síní a komor. Výsledkem měření je elektrokardiogram, který lékař musí správně vyhodnotit. Na začátku čtení EKG zhodnotí, zda se jedná o sinusový nebo nesinusový rytmus srdce. Pro správné fungování srdce je zapotřebí sinusový rytmus, ten lze určit zejména podle toho, zda se na EKG nachází P vlna. Ta značí správné fungování SA uzlu (sinoatriálního uzlu), který je hlavní udávač tempa srdeční frekvence. 

Co odhalí EKG měření?

Srdce je z elektrofyziologického hlediska tvořeno ze dvou skupin – buňky tvořící pracovní svalovinu a buňky tvořící převodový systém srdce. Buňky pracovní svaloviny nemají schopnost tvořit akční potenciál a tudíž se neumí samy aktivovat. K tomu slouží buňky převodového systému srdce, které jsou zdrojem elektrických impulsů. 

Převodový systém srdce tvoří sinoatriální uzel (SA uzel), atrioventrikulární uzel (AV uzel), Hisův svazek (HZ), Tawarova ramínka (TR) a Purkyňová vlákna (PV). Každý zdroj elektrického impulsu má různou rychlost depolarizace (aktivace) buněk. Nejrychleji se depolarizují v SA uzlu, naopak nejpomaleji v Purkyňových vláknech. Proto v srdci existuje hierarchie založená na rychlosti směřující shora – od SA uzlu přes AV uzel až dolů po PV. Vznikne-li porušení této posloupnosti, vznikají většinou srdeční dysrytmie (všechny poruchy srdce odchylující se od sinusového rytmu srdce). 

Mezi časté poruchy, které dokáže EKG odhalit, patří sinusová tachykardie a bradykardie. Sinusová tachykardie značí zvýšenou, ale pravidelnou srdeční frekvenci. Vzniká například při zvýšené tělové teplotě, při fyzické a emocionální zátěži či hyperfunkci štítné žlázy (nadměrné tvorbě hormonů). U sinusové bradykardie jde zase o zpomalení vzruchů vznikajících v SA uzlu. To znamená nižší tepovou frekvenci než je v normě.

model srdce

Většinou se vyskytuje u dobře trénovaných a zdravých sportovců či ve spánku zdravých lidí. Tím se projevuje také úsporná činnost srdce. Pokud se zjistí za jiných okolností, může být projevem poškození srdce. Například vzniká při hypotermii, při které se sníží úroveň metabolismu a také v samotném SA uzlu. Častá je také bradykardie u starých lidí, u kterých se může jednat o důsledek vagotonie (poruchy vegetativního nervového systému). 

Pokud z nějakých důvodů přestane SA uzel tvořit vzruchy, zastoupí jej sekundární (AV uzel) nebo terciární udávače tempa (pacemakery), které zkušený lékař musí umět rozeznat. EKG také dokáže odhalit, zda jste již prodělali infarkt, nebo jej zjistí ještě dříve, než pacient pocítí první příznaky. 

Jaké jsou příznaky infarktu a jak vypadá na EKG?

Srdce ke svému správnému fungování potřebuje bezproblémový průtok krve koronárními arteriemi – dvě hlavní cévy. Pokud se v nich sníží průtok, mluvíme o ischemii. Ta vzniká například nahromaděním lipidů a leukocytů (aterom) ve stěně arterie, což způsobuje zúžení cévy – stenóza. Postupné zužování cév způsobuje akutní koronární syndrom (AKS). Pokud tento nahromaděný tuk praskne a vytvoří se krevní sraženina, nastává okluze – uzávěr arterie a vzniká tak infarkt myokardu (nekróza). 

Infarkt nevzniká ze dne na den, je často doprovázen různými symptomy. Mezi nejčastější doprovodné jevy patří rychlé zadýchání, nepříjemné pocity na hrudi během menší námahy či nepříjemný tlak iv jiných částech těla. Také se projevuje bušením srdce a nevolností. Díky EKG vyšetření umí lékař určit o jaký typ infarktu se jedná a kde se nachází. 

Na EKG rozlišujeme dva typy infarktu – STEMI a NSTEMI infarkt. STEMI infarkt nastane při úplném uzavření cévy (okluzi). Mezi S kmitem a T vlnou vzniká elevace, tedy namísto rovné čáry je na EKG viditelná jakoby další pozitivní vlna. NSTEMI infarkt začne při částečném uzavření cév (stenóze). Mezi S kmitem a T vlnou vzniká další negativní křivka označovaná jako ST deprese. Při podezření na infarkt se však provádí opakované EKG a rovněž se zjišťuje přítomnost troponinu v krvi, který vzniká jen při odumírání srdeční tkáně.

ekg vyšetření

Co je EKG holter ak čemu slouží?

Krátké EKG vyšetření někdy nedokáže odhalit některé odchylky srdečního rytmu. Například si pacient stěžuje na občasnou arytmii, ale na EKG není viditelná. Pomocí EKG holteru tak lékař získá přesnější obraz o chování srdce i během zátěži či v různých částech dne, nebo ve spánku. Obvykle ho pacient nosí jeden až dva dny, někdy jeden až dva týdny. 

Lékař nasadí a umístí pacientovi elektrody na hrudník tak, aby co nejlépe snímaly srdeční frekvenci. Pacient může po nasazení odejít domů. Během celého monitorování si musí vést deník, ve kterém zaznamenává vše, co v průběhu měření dělal. Rovněž by měl zapsat své pocity, pokud si myslí, že došlo k nějaké srdeční dysrytmii. Jediným omezením při sledování je, že se nemůže sprchovat ani nijak namočit, protože by přístroj zničil a ztratil všechny údaje. 


Zdroje

 

https://www.jfmed.uniba.sk/fileadmin/jlf/Pracoviska/ustav-patologickej-fyziologie/07Pregradualne_studium/01Vseobecne_lekarstvo/04Handouty_a_prednasky/01Handouty/01Elektrokardiografi1-jun10.pdf

https://www.techmed.sk/